Svízelná situace – příběh

7. 11. 2023|Posted in: Vztahy

Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Svízelná situace – příběh

Mám nÄ›co na srdci a chtÄ›la bych se s Vámi podÄ›lit o příbÄ›h, který se skuteÄnÄ› stal. Spousta lidí by mÄ› asi odsoudila, ale i snaha se cení a věřte mi,že já potrestala sama sebe dostateÄnÄ›. Jsme ve vztahu 30 let. Po devíti letech vztahu jsme se vzali, postavili nádherný dům i se zahradou a zplodili a vychovali dva syny, které miluji nadevÅ¡echno. Fungovali jsme jako rovnocenní partneÅ™i dá se říct ve vÅ¡em. Pomáhali si, doplňovali se, znali se navzájem skrz naskrz, byli jsme vedle sebe jako dva parťáci. Prožili jsme i hodnÄ› nepříjemných vÄ›cí. Jedno období jsem na tom nebyla zdravotnÄ› nejlíp, mÄ›la problém otÄ›hotnÄ›t. LékaÅ™ mi oznámil,že další dítÄ› už mít nebudu. Zhroutil se mi celý svÄ›t. Manžel byl do veÄera v práci, doma nic nestíhal a tak jsem byla na vÅ¡echno sama. Když pÅ™iÅ¡el domů, chtÄ›l jen teplé jídlo, sex a fungující služku. Cítila jsem,že se v naÅ¡em vztahu po tÄ›ch letech nÄ›co vytratilo a já to neumím do dneÅ¡ka pojmenovat.

Stali se z nás místo partnerů nejlepší přátelé. No a do tohohle vÅ¡eho se mi v životÄ› objevil,pÅ™ed necelými tÅ™emi lety jeden muž. Sblížili jsme se a zamilovali. Byl svobodný, mÄ›l syna ve střídavé péÄi. Prožívali jsme ty nejkrásnÄ›jší chvíle a já to „nÄ›co“ naÅ¡la u nÄ›j. Vášeň,tu pravou Äistou lásku.. Jako bychom se znali odjakživa. Sblížila jsem se i s jeho synem,poznala jeho rodinu.. Utíkala jsem z domu. JindÅ™ich mÄ› okouzlil tím,jak se mnou chtÄ›l vÅ¡echno sdílet a poÄítal i s kluky. Snad proto,že byl životem už nÄ›kolikrát zklamaný a tentokrát cítil, stejnÄ› jako já,že k sobÄ› patříme. Byl odhodlaný poÄkat než se rozvedu a dám si vÅ¡e do pořádku. Manžel na mÄ› samozÅ™ejmÄ› poznal,že se nÄ›co dÄ›je. I pÅ™esto,že býval do veÄera v práci. Řekla jsem mu o JindÅ™ichovi a situace se vyostÅ™ila,ale pořád jsme „nÄ›jak“ fungovali. SamozÅ™ejmÄ› se nadále navzájem vzdalovali. S ním jsme si slíbili,že se nikdy neopustíme. Milovali jsme se bezhlavÄ› pÅ™i každém setkání,ochranu neÅ™eÅ¡ili vzhledem k mojí situaci a jedním hlasem vyslovili přání,že pokud náhodou otÄ›hotním,bude to znamení,že jsme na té správné cestÄ›.

Já ve skrytu duÅ¡e vÄ›dÄ›la,že toto samozÅ™ejmÄ› není možné. A bum. OtÄ›hotnÄ›la jsem v podstatÄ› okamžitÄ›. A tohle byl pÅ™esnÄ› ten moment,kdy jsem asi mÄ›la udÄ›lat vÅ¡echno jinak Místo toho,abych to s manželem ukonÄila a zaÄala nový život,tak jak jsme si ostatnÄ› slíbili,já udÄ›lala pravý opak. Možná ze strachu. S ním jsem na nÄ›jakou dobu pÅ™estala úplnÄ› komunikovat,o tÄ›hotenství mu neÅ™ekla a dala mu najevo,že je konec.Mezitím doma nás to stmelilo. Manžela samozÅ™ejmÄ› napadlo,že by dítÄ› nemuselo být jeho,ale já lhala,že jsem s milencem nespala. Uvěřil a chtÄ›l zapomenout. ChtÄ›l zaÄít znovu. A já instinktivnÄ› chytla příležitost za paÄesy. Jeli jsme jako rodina na dovolenou,na oko Å¡Å¥astní. Jenže já neskuteÄnÄ› trpÄ›la. Tu bolest v srdci bych opravdu nikomu nepřála Upnula jsem se na to malé a byla pÅ™itom neÅ¡Å¥astná. Toho muže pořád miluji. Co mám dÄ›lat?